Zdraví může být definováno negativně jako absence nemoci, funkcionálně jako schopnost vyrovnat se s denními aktivitami, nebo pozitivně jako způsobilost a podoba balansu (vyrovnanosti). V každém organismu je zdraví forma homeostáze. To je stav balansu s příjmem a výdejem energie a látky v rovnováze (s možností růstu). Zdraví též značí dobré vyhlídky na trvající přežití. U vnímajících bytostí jako lidi je zdraví širší koncept.

Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje zdraví jako „stav kompletní fyzické, mentální a sociální pohody, a nesestává se jen z absence nemoci nebo vady“. Přestože toto je užitečná a přesná definice, dá se považovat za idealistickou a nerealistickou. Podle této definice WHO se dá klasifikovat 70–95 % lidí jako nezdravých.

Nejsolidnější aspekty pohody, které pevně vyhovují sféře medicíny, jsou enviromentální zdraví, výživa, prevence nemoci a veřejné zdravotní záležitosti, které mohou být zkoumány a pomoci v měření pohody.

Zdraví je stav pohody, plné síly nebo celistvosti. Individuální zdraví je založeno na zdravé (celé) rodině, zdravé (celé) komunitě a zdravé (celé) společnosti ve zdravém (celém) světe. Protože bylo zjištěno, že zdraví jednotlivé buňky v osobě závisí na celkovém zdraví osoby, jak je to s jednotlivcem ve společnosti. Několik příkladů těchto zdravých společností existuje v současném světe, obvykle jsou izolovány.

Lékařství

Lékařství je souhrn vědeckých poznatků o zdraví, stavech a chorobných procesech člověka, o způsobech léčení a předcházení nemocem. Úkolem tohoto vědního oboru, zvaného též medicína (zřídka iatrologie), je chránit a zlepšovat zdraví lidí. Úzce navazuje na biologii.

Zakladatelem tradice současného lékařství byl řecký lékař Hippokratés, který žil v 5. století př. n. l. Lékařství se dělí na mnoho teoretických a praktických disciplín. Např. chirurgie, zubní lékařství, patologie, imunologie, …

Lékař je absolvent lékařské fakulty. Má titul MUDr. (Medicinae universae doctor).

Podle své odbornosti skládá odborné zkoušky – atestace.

Lékařské obory

Protože není v lidských silách obsáhnout celou medicínu, dělí se lékařství do dílčích oborů. Aby lékař mohl získal specializaci v konkrétním oboru, musí získat atestaci. Podle historického a praktického hlediska lze lékařské obory orientačně rozdělit do několika velkých skupin, příklady jsou v seznamu. Výčet ovšem není úplný a nemá velký praktický dopad.

Dermatovenerologie

Chirurgie

	Chirurgie (všeobecná, kardiochirurgie, neurochirurgie,..)
	Gynekologie a porodnictví
	Oční lékařství
	ORL
	Ortopedie
	Traumatologie
	Urologie

Vnitřní lékařství

	Alergologie a imunologie
	Pediatrie (= Dětské lékařství)
	Gastroenterologie a hepatologie
	Geriatrie
	Kardiologie a angiologie
	Klinická genetika
	Nefrologie
	Onkologie
	Revmatologie

Všeobecné lékařství (tj. praktičtí lékaři)

tzv. neurovědné obory

	Neurologie
	Psychiatrie

tzv. paraklinické obory

	Hygiena a epidemiologie
	Klinická biochemie
	Klinická farmakologie
	Klinická mikrobiologie
	Patologická anatomie
	Radiologie

mezioborové

	Anesteziologie a resuscitace
	Intenzivní medicína
	Rehabilitační lékařství

Další odkazy na webu:

Banka pupečníkové krve

Registr dárců kostní dřeně

Centrum klinické imunologie - MUDr. Martin Nouza, CSc.

Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky

Oborová zdravotní pojišťovna

Lékařská poradna na Webu zdarma

Prameny zdraví